Půjčky v České republice

Kde a jak si půjčit na konci roku 2016

Půjčky, respektive ty rychlé s okamžitým převodem na bankovní účet zákazníka od nebankovních společnosti poskytující nebankovní spotřebitelské úvěry, čekají poměrne zásadní změny v legislativě, regulaci podnikání a tím i celého finančního trhu v České republice. Od 1. prosince začne platit nová (novelizovaná) právní úprava podnikání v oboru poskytování úvěrů, konsolidací, hypoték a (nejen) ma lých rychlých půjček.

Změna legislativy v prosinci 2016

Nová zákonná úprava, respektive, novelizace Zákona o spotřebitelském úvěru nově upravuje podmínky pro podnikání v oblasti poskytování půjček od nebankovních subjektů. Společnosti podnikající v oboru dostávají povinnost získat licenci a dohled České národní banky. Současně se i změní podmínky pro poskytování finančních služeb a produktů. Deklarovaným cílem novelizace a aktualizace zákona je zlepšení a zvýšení ochrany dlužníků před nekalými (terminus technicus) dlouhodobými praktikami některých společností. Odůvodnění novelizace zákona zmiňuje především oblast sankcí v případě pozdního nebo opožděného splácení, případně i nakládání s poskytnutými zástavami úvěru. Dalším z deklarovaných cílů je i zastropování sankčních poplatků a úroků, které v období před novelizací dosahovaly i několik desítek tisíc procent. Nově tak nejen bránící se zákazník, ale i soud může nárok věřitele na základě porušení zákona zcela zamítnout a zabránit nejen exekučnímu vymáhání neoprávněných pohledávek.

Přísnější podmínky pro půjčky a úvěry

Nový zákon o spotřebitelském úvěru platný od 1. prosince 2016 zpřísňuje podmínky pro poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Shrnutí změn a dopadů proběhlo v bloku věnovaném problematice půjček a zadlužení ve zprávách ČT.

Zákon má přinést vyšší ochranu spotřebitele prostřednictvím zpřísnění podmínek pro poskytování půjček. Poskytovatelé nebankovních půjček budou mít od 1. prosince povinnost přísněji prověřovat žadatele o půjčku, resp. jeho schopnost půjčku splácet. Zákon omezí maximální výši penále a stanoví povinnost poskytovatele získat licenci ČNB.

Neoficiální odhady českého trhu mluví o cca 50.000 subjektů poskytujících nebankovní spotřebitelské úvěry. Nový zákon a povinnost získat licenci České národní banky jejich počet, pravděpodobně, výrazně omezí (zmiňován je pokles počtu o 90% s odvoláním na dopady podobného zákonného omezení, které již dříve proběhlo na Slovensku a kde novelizace měla právě takový účinek). Výrazné omezení počtu slibuje možnost pravidelné kontroly ze strany ČNB a to včetně nejen úrokových sazeb, ale i i všech dalších smluvních a finančních ustanovení uzavřených smluv. Jakkoli je takto formulovaný cíl PŘESPŘÍLIŠ OPTIMISTICKÝ, omezení počtu subjektů k němu (alespoň částečně) vede.

Mezi kritickými hlasy nové úpravy stojí za pozornost námitka, že opatření povede k růstu černého trhu s půjčkami, Pozitivní ohlas získalo "zastropování" maximální výše penále. Zavedení poskytovatelé nebankovních půjček cestu,  jak přizpůsobit existující smluvní podmínky i firemní procesy, docela jistě najdou. My můžeme jen doufat, že nikoli na náš úkor a ke škodě zákazníka

Levnější splácení u úvěrů na bydlení

Nově platí omezení pro předčasné splátky a to nejen v období před výročím smlouvy, ale i v případě nenadále těžké životní situace jako je nemoc, úmrtí, invalidita nebo smrt životního partnera. Nové podmínky umožňují předčasně splátit až 25% jistiny (to jest základu úvěru bez započtení smluvních úroků) v určeném období a současně omezují maximální výší poplatku za předčasné splacení mimo výše vyjmenované případy. Sankce za předčasnou (to jest splátku mimo rámec splátkového kalendáře) úhradu může dosáhnout maximálně 1% z celkové uhrazené částky. 

Nově stanovená lhůta na rozmyšlenou

Žadatel / zájemce o úvěr na pořízení nebo rekonstrukci bydlení nově získává možnost využít lhůtu na analýzu a promyšlení návrhu podmínek smlouvy. Navrhovatel a poskytovatel úvěru NESMÍ ve lhůtě 14 dnů od předložení návrhu smlouvy měnit nebo jakkoli jinak upravovat navržené podmínky. Ve výsledku se tak žadatel může v období 14 dnů od předložení nabídky vrátit a požadovat uzavření smlouvy ve znění předloženém poskytovatelem. Poskytovateli tak vzniká povinnost tento návrh beze změn přeměnit ve finální znění smlouvy a se zákazníkem ji uzavřít. Právě toto nové omezení směřuje k ochraně zákazníka před dlouhodobě používanými triky v podobě "malých" písmenek a množství obtížně srozumitelných definic a vysvětlení, kterými se smlouvy jenom hemží (bohužel dodnes - 2019) 

Další nová ustanovení novelizovaného zákona

Mezi další nová omezení, která zavádí novelizace zákona patří omezení práva k nakládání se zástavou a ke jejímu prodeji. Dlužník díky novém ustanovení získává šestiměsíční lhůtu, ve které od okamžiku uplatnění práva k jejím zesplatnění (terminus technicus - prodeji a zpeněžení) může dlužník provést neomezený počet pokusů o prodej zástavy za vyšší cenu, než jakou nabízí věřitel. V případě prodeje je pak dlužník povinen získané peníze použít pro úhradu dluhu nebo jeho zbytku.

Zajímavým novým ustanovením je zákaz vyžadovat jakoukoliv platbu před uzavřením smlouvy o úvěru. Takovou platbu nesmí požadovat ani potenciální věřitel, případně ani zprostředkovatel. Mavíc zprostředkovatel nesmí požadovat provizi od obou stran, ale pouze od jedné jediné.

Velmi problematickým se jeví další nové ustanovení, které říká, že pokud věřitel neposoudil úvěryschopnost, není dlužník povinen platit úroky a poplatky související s půjčkou a vyplývající ze smlouvy o ní. Námitku na neplatnost smlouvy lze podat ve lhůtě tří let od data podpisu / uzavření smlouvy s tím, že pokud soud uznal porušení povinností na straně věřitele, je smlouva neplatná. Dlužník poté splácí pouze jistinu podle svých možností (což, bohužel, může znamenat i to, že ji nebude splácet vůbec v případě, že jeho příjmy se budou pohybovat pod hranicí existenčního minima)

Mnohá další ustanovení dále upravují a regulují existující praxi i tam, kde dříve regulována nebyla. Jedná se, například, o tak zvané mikropůjčky do maximální výše 5000 Kč, které jsou nově od prosince 2016 regulovány stejně jako ůvěry, hypotéky a další odovozené typy úvěrů.

Další ochrana dlužníků spočívá v tom, že věřitel (v námi zmiňovaném případě poskytovatel hypotéky) Vám musí nově dát vědět o změně sazby minimálně tři měsíce předem. Dlužník tak má nově několikaměsíční lhůtu, ve které může prověřit podmínky u konkurenčních bank a společností , případně, začít jednat o změně poskytovatele. Trochu zmatek vnáší novelizace dalším ustanovením, které zakazuje poskytovateli tak zvaný "vázaný" prodej. Tím mají legislativci na mysli především podmínění poskytnutí hypotéky za určitých podmínek pouze v případě, že dlužník přistoupí na objednávku další (na hypotéku vázané) služby. Vzhledem k tomu, že drtivá většina smluv uzavřených v minulosti automaticky předpokládala i zřízení bankovního účtu (většinou s měsíčními poplatky), není jasné, jak při změně poskytovatele aplikovat i zákaz služby vázané.

Legislativní úprava současně nově upravuje i informační povinnost věřitele, přesněji, povinnost větší množství informací o úvěru. Zajímavou sankcí při porušení této povinnosti je ustanovení, přikazující věřiteli, který povinnost porušil, účtovat pouze tak zvanou repo sazbu vyhlašovanou Českou národní bankou za podmínky, že smlouva neobsahuje sazba ještě nižší. Repo sazba patří k základním a nejnižším sazbám na českém finančním trhu.